Sinajský poloostrov

Přestože je 90% egyptských turistických cílů soustředěno kolem Nilu, mnoho cestovatelů navštěvuje také Sinajský poloostrov. Jednak se na jižním pobřeží nacházejí dvě významná letoviska Sharm el Sheikh a Taba, za druhé jsou nějaké zajímavosti ve vnitrozemí.

Trojúhelníkový poloostrov pokrývají pouště a horská pásma, především žulová. Faraónové tu těžili zlato, měď a tyrkysy. Sinaj je bodem dělícím Afriku a Asii. Tudy bloudila Isis, když hledala Osirise. Tady spatřil Mojžíš hořící keř a dostal od Hospodina Desatero. Zde vedla cesta k zemi zaslíbené. Později tu tábořili Beduíni pod křižáckými hrady. Sinajský poloostrov je bojištěm tří velkých monoteistických náboženství.

Vnitrozemí Sinajského poloostrova obývají beduínské kmeny. Některé cestovky nabízejí výlet do beduínských vesnic a svezení na velbloudech. Po arabském jaru roku 2011 jsou Beduíni poněkud nevyzpytatelní.

Pohoří Sinaj a hora Mojžíšova

Sinajský poloostrov nese název stejnojmenného horského pásma a soustavy vrcholů. Také se mu někdy říká Svaté pohoří, protože se tu nachází hora, na níž Mojžíš obdržel boží Zákon. Kniha Exodus mluví o boží hoře Oreb, nebo Choréb v zemi mediánské, na níž Hospodin promluvil k Mojžíšovi z keře, který hořel plameny, ale neshořel, a povolal ho, aby vyvedl vyvolený lid z egyptského otroctví.

K téhle boží hoře došli Židé přesně tři měsíce po svém útěku z faraónova zajetí. Mojžíš vystoupil na horu, zjevil se mu Hospodin a nadiktoval Zákon. Tento Zákon se stal základem jednotného práva, sjednocení dvanácti izraelských kmenů a zrození židovského národa. Je to považováno za základ dnešní civilizace. Není jasné, kudy přesně Židé přes Sinaj šli, ale jejich cesta do země zaslíbené trvala 40 let.

Za 1500 let převzalo zákon křesťanství jako Desatero. Ve 4. století n.l. označila tuto horu Sv. Helena při putování po místech spojených s ukřižováním Krista. Arabové horu pojmenovali Džebel Músa (hora Mojžíšova). Zajímavé je, že je svatým místem nejenom pro židovství a křesťanství, ale i pro islám, protože odtud vystoupil Mohamedův kůň Burak do nebe.

V dnešní době je vrchol přístupný po schodech nebo méně náročnou cestou východně od Sv. Kateřiny. Obě cesty vedou k amfiteátru „Sedm starších Izraele“. K vrcholu vede ještě 750 schodů a nahoře je kaple Sv. Trojice z roku 1934. Po cestě dolů minete Mojžíšův pramen, malou kapli Panny Marie, bránu Sv. Štěpána a bránu Zákona.

Klášter svaté Kateřiny

Kolem hory Sinaje je mnoho klášterů, ale nejkrásnější z nich je klášter Sv. Kateřiny. Je postavený kolem místa, na kterém podle legendy Hospodin promluvil k Mojžíšovi z hořícího keře.

Klášter leží na úpatí Mojžíšovi hory a byl vybudován v letech 527 – 565 na příkaz císaře Justinina. Ve zdejších sbírkách najdete řecké i ruské ikony, ornamenty, arabské mozaiky, emaily, malířská a sochařská díla evropských mistrů a relikviáře. Klášter také uchovává druhou největší sbírku iluminovaných manuskriptů. Je jich asi 3500.

Žijí tu mniši řádu sv. Kateřiny. Otevírací doba pro návštěvy je od pondělí do čtvrtka dopoledne 9 – 12 hod. část kláštera dnes slouží jako mešita.

Ras Mohammed

Chcete-li se především pokochat sinajskou přírodou, můžete navštívit přírodní rezervaci a národní park Ras Mohammed. Je ohraničen korálovým útesem, který je domovem přes tisíc druhů ryb, 170 druhů korálů a nekonečný počet druhů hub a Gorgonin. Potápěči většinou jezdí lodí do hlubších vod, kde pozorují žraloky, barracudy, ryby, houby a taky trosky lido Dunraven.

Při cestě z Šarm El Šejch po cestě můžete vidět skalní útvar, který se nazývá Lotova žena. Když ztrestal Bůh města Sodomu a Gomoru za jejich hříchy, měla být žena uchráněna, stejně jako celá Lotova rodina. Nesměla se ale při útěku z hořících a bořících se měst otočit. Ovšem nevydržela to a proměnila se za trest v kamenný sloup.

Také si můžete zajet na koupání k Mrtvému moři. Po cestě vás možná zaujmou igelitové a přívěsové vesničky podél silnice. V nich nebydlí Romové, ale Beduíni. Po okolních svazích se popásají kozy. Oproti tomu zděné domy jsou na úrovni a žijí v nich poměrně bohatí lidé.

Výlet do Jeruzaléma

Z Egypta se s cestovkou dá vyjet na fakultativní výlet do Izraele a jeho hlavního města Jeruzaléma. Jeruzalém samozřejmě není součástí Sinajského poloostrova a na této stránce je jen pro doplnění. Přesto lze jeho návštěvu z Egypta doporučit hlavně těm, kdo mají hlouběji do kapsy, ale Izrael navštívit chtějí. Egypt je totiž mnohem levnější jak co do ubytování, tak do stravy, než Izrael. Proto je výhodné trávit pobyt v Egyptě a do Izraele si vyjet jenom na jednodenní nebo dvoudenní výlet.

Z Olivetské hory je krásný pohled na město. Nesmí vám jej ale pokazit fakt, že po jejích svazích jsou položeny rozlehlé hřbitovy. To proto, že lidé věří, že pokud dojde k božímu soudu a k jejich spasení, stane se tak na tomto místě. Proto se nechávají pohřbít co nejblíže vrcholu.

Křesťané také věří, že Spasitel přijde Zlatou branou, která je v Jeruzalémě vystavena. Muslimové ji ale nechali zavřít. Z Olivetské hory také můžete vidět chrám Máří Magdalény se zlatými střechami. Nechal jej v 18.stol. postavit ruský car Alexandr III. na počest jeho matky. Vedle tohoto chrámu je s šedou střechou chrám z 20. stol. od italského architekta Berluciho.

Také můžete nahlédnout do Getsemanské zahrady, jejíž součástí je chrám a také Kámen agónie. Na něm se Ježíš Kristus modlil noc předtím, než ho zatkli.

Jedním z nejslavnějších míst je Zeď nářků. Budete-li chtít blíž, připravte se na pečlivou prohlídku ostrahy, která má věřící i turisty ochránit před teroristickým útokem.

Dominantou Jeruzaléma je modrá mešita se zlatou kopulí na Chrámové hoře. Původně zde stál rozlehlý židovský komplex, ale muslimové jej rozbořili na nahradili svým svatým místem. Stěny mešity jsou zdobeny nádhernou mozaikou a arabskými nápisy.

Po křížové cestě vedoucí Jeruzalémem dojdete až k chrámu Božího hrobu. Jeho stavba započala za byzantské doby na příkaz sv. Heleny, matky císaře Konstantina. Dodnes sem přichází zástupy věřících.

Komentáře k této stránce - Sinajský poloostrov na diskusním webu najih.cz